Honda Shadow Spirit VT750

[Dovi]

 
Vše o tomto motocyklu - o čopru Honda VT750 Shadow Spirit i o cruiseru Honda VT750 Shadow;

zkušenosti, údržba, úpravy a doplňky, manuály, užitečné odkazy, fotky a videa, zážitky z cestování atd.
 

[Dovi]

 
Rozsáhlý dlouhodobě budovaný archiv v předchozím portálu SHOC:

http://archiv.shoc.cz/viewforum.php?f=44
http://archiv.shoc.cz/viewforum.php?f=7&sid=799c69f11954958c887f8030d7e07e91


Aktuálně vytvářená poradna v současném portálu SHOC:

http://forum.shoc.cz/viewforum.php?f=52



Základní odkazy na Motorkářích:

http://www.motorkari.cz/clanky/redakcni-testy/honda/honda-vt750-shadow-spirit-12137.html
http://www.motorkari.cz/clanky/redakcni-testy/honda/honda-vt750c4-shadow-154.html

http://www.motorkari.cz/forum-o-motorkach/honda/honda-vt-750-shadow-spirit/
http://www.motorkari.cz/forum-o-motorkach/honda/honda-vt-750c-shadow/

http://www.motorkari.cz/motokatalog/honda/honda-vt-750-shadow-spirit.html
http://www.motorkari.cz/motokatalog/honda/honda-vt-750c-shadow.html
 

!	Zpráva od: Admin
	Opraveny všechny odkazy. Doporučuji prostudovat tento podrobný návod.

[Dovi]

 



 

[Dovi]

 








 

[Dovi]

 

 

[Dovi]

 

 

[Dovi]

 

 

[Dovi]

 
Shadowek 750tek se vyrábělo a vyrábí víc typů, a některé ani nebyly určeny pro Evropu. Ale evropské verze od roku výroby 2004 včetně a novější už mají kardan namísto předchozho sekundárního převodu řetězem. Toto platí s malou výjimkou experimentu v podobě "řetězové" VT750S prodávané tuším loni a/nebo předloni v ČR.

Rok výroby jde u Hondy snadno zjistit dle 10. znaku sedmnáctimístného VIN kódu (zapsáno v TP i v ORV, a vyraženo na krku řízení a uvedeno na výrobním štítku na rámu).
Motorky Honda (a i mnohé další značky motocyklů i automobilů - ale ne všechny značky) od roku 2000 do roku 2009 mají na 10. pozici VIN číslici 0 až 9 udávající rok výroby 2000 až 2009.

Kardan respektive verzi Shadowky s kardanem lze poznat při pohledu zleva, a to i na malých fotkách v inzerátech.

A když není k dispozici VIN, tak i podle fotek v inzerátech lze obvykle spolehlivě zjistit aspoň základní členění - starší verze s karburátorem (r.v. 2004 až 2006) a novější verze se vstřikováním (od r.v. 2007 včetně). Karbec nebo vstřiky jsou sice "utopeny" ve stínu mezi válci a pod nádrží, takže podle normálních fotek to většinou nejde zjistit, ale dá se to snadno a spolehlivě rozpoznat i podle umístění brzdového kotouče přední brzdy, a to bývá dobře vidět i na menších fotkách v inzerátech.

Konkrétně ty starší Shadowky s karburátorem (od r.v. 2004 do r.v. 2006) mají brzdový kotouč na LEVÉ straně předního kola a novější modely od r.v. 2007 včetně (už se vstřikem místo karbecu) mají brzdový kotouč na PRAVÉ straně předního kola.
A také mají ještě "normální klasické" vidlice - na rozdíl od novějších USD (upside-down) vidlic použitých u novějších Shadowek (Spirit) se vstřikováním.

___

Čili vstřikování je u Shadowky VT 750 použito od roku 2007 včetně - týká se to roku výroby, nikoliv toho, když si někdo na krámě u dealera koupil starší model do r.v. 2006 včetně třeba až v roce 2007 nebo 2008, a pak dle data první registrace uvedeného v TP se domnívá, že má r.v. novějšího data.
Jednoznačným rozlišením je 10. znak VIN (číslice 7 a vyšší), brzdový kotouč na pravé straně předního kola a USD vidlice. A samozřejmě i absence sytiče a karburátoru, ale to už je nutno se sehnout a podívat zblízka...
 

[Dovi]

 
Dalším rozpoznávacím znakem je typ motoru:

Motory s karburátorem (r.v. 2004 až 2006) mají označení RC50E, motory se vstřikem (od r.v. 2007 včetně) mají označení RC53E (a vyšší).

Typové označení je uvedeno i v TP, je také i součástí VIN kódu (na 4. až 7. pozici) a proto je zjistitelné i z malého TP (ORV). A samozřejmě je vyraženo i na karteru motoru, na jeho pravé straně - na zadním válci, skoro u styku obou válců.

V údajích uvedených v TP (viz níže) lze porovnat i další rozdíly mezi typy Honda VT750 Shadow a Honda VT750 Shadow Spirit - kromě již diskutovaného typu motoru hlavně 17" přední kolo u Shadow a 21" přední kolo u Shadow Spirit (zadní 15" kola jsou stejná), cca o 10 kg nižší hmotnost čopru Shadow Spirit oproti cruiseru Shadow atd.
 

[Dovi]

 
Měl jsem původně Shadowku s karbecem a teď mám o něco novější Shadowku Spiritku se vstřikama (obě s kardanem), a jízdními vlastnostmi mi to přijde totožný.

Stále to stejné pohodlí a relativně skvělá shadowácká ovladatelnost (v rámci kategorie čoprkrujzrů) - a vzhledově nyní ještě hezčí; čopr není tak "hamatný" jako cruiser, působí celkově takovým lehčím vzdušnějším dojmem, má lepší přední vidlici, menší a méně nápadný zadní blatník a decentnější přední blatníček krásně pasující k tomu většímu užšímu přednímu kolu.

Co se týče rozdílů mezi Shadow a Shadow Spirit, nepozoruju resp. neuvědomuji si žádnou změnu v ovladatelnosti v režimu typicky čopráckých pohodových kochacích jízd (jakýsi opak nebezpečné riskantní jízdy na hraně nebo už za hranou).

Tím samozřejmě netvrdím, že by se eventuálně při určitých výjimečných situacích nedala nějaká případná změna v chování vysledovat. Možná při nějaké krizovce - napadá mě třeba vynucené brždění v zatáčce, případně i při co nejenergičtějším brždění v přímém směru.

Ale to je zatím pouze spekulace, protože ještě k tomu nedošlo - čili při normálním ježdění je ovladatelnost, ochota jít do zatáček, schopnost držet zvolenou stopu atd. u těchto dvou typů strojů (a z mého uživatelského pohledu) stejná. Mluvím stále o případných rozdílech mezi cruizerem Honda Shadow VT750 (s kardanem, od r.v. 2004 včetně) a mezi chopperem Honda Shadow Spirit VT750 (s kardanem a se vstřikama od r.v. 2007 včetně).

___

Vzhled je samozřejmě čistě subjektivní záležitost, ale jinak motoricky jsou to stejné stroje s osvědčeným robustním a velmi úsporným motorem, s krásným zvukem a se zátahem odspodu, akorát že ty původní Shadowky od r.v. 2004 včetně byly s karburátorem a sytičem, a Spiritky od r.v. 2007 včetně jsou už s honďácky pověstně spolehlivýma vstřikama (mj. o starost míň po zimě, při každém studeném startu, při přechodu na rezervu a dlouhodbě při absenci jakékoliv údržby a dalších výdajů oproti karbecům), a taky Shadow Spirit není až tak moc okoukaný typ jako cruizer Shadowka, což pro někoho hraje roli a někomu druhému na tom třeba zase vůbec nezáleží.

Objektivním faktem a opravdu hodně důležité ale je, že obě tyto mašiny Honda VT750 Shadow a Honda VT750 Shadow Spirit nemají žádnou typickou chybu nebo dokonce vadu, ale naopak hodně předností, kde velkou spolehlivost, velmi nízkou spotřebu paliva, levný provoz (oleje do motoru a koncového převodu, filtry, pneumatiky, seřiditelnost ventilových vůlí atd.), velmi dobrou ovladatelnost v rámci kategorie čoprkrujzrů a celkově vyvážené vlastnosti bych asi kladl na první místo.
 

[Dovi]

 
Ohledně žebrování válců - občas se říká, že na Shadowce je moc plastů. Je fakt, že novější Shadowky VT750 mají plastové kastlíky pod sedlem a plastové blatníky (jsou stejně funkční jako plechové, ale nereznou), boční chromované kryty motoru, chromovaný kryt airboxu a chromovaná ventilová víka.

Co se však údajného plastového žebrování válců týče, není to pravda.
Žebrování se jeví vyrobeno z podobné kovové slitiny jako karter motoru.



Je to zřejmé jednak ze vzhledu, když se člověk podívá opravdu zblízka, ze zpracování odlitku a jeho povrchové úpravy, ze stop po licí formě, z pevnosti žeber, ze zvuku při poklepu, a myslím, že to potvrzují i přiložené snímky - snažil jsem se o detailní záběr, a i když jsem byl líný vytahovat kvůli tomu stativ a cvaknul jsem to jenom z ruky, i přesto to není tak roztřesené, aby nebyla vidět struktura povrchu kovové slitiny a jejího začištění...

___

K tomu v jiné diskuzi učinil poznámku Jerry, prezident SHOC:

"Co se týče snímatelných žebrovaných krytů válce, ty byly vždy kovové. Má to i své opodstatnění. Pokud už dojde k problému s chladící soustavou, žebra stačí za normální jízdy motor uchladit. Vím o čem mluvím, protože jsem měl proražený chladič a motka bez vody jela bez problémů vesele dál. Že nemám vodu jsem nevěděl, protože čidlo je ve vodě na vrchu chladící soustavy, takže pokud není voda, není co ukazovat, ale to je stejné jako u aut a je to na delší povídání, které sem ostatně nepatří."
 

[Dovi]

 
Co se týče často diskutovaného, a občas i vysmívaného chlazení čopráckého motoru kapalinou, výrobci se samozřejmě snaží efektivní chlazení motoru nějak uspokojivě vyřešit.
A právě u vzduchem nejhůře chladitelného V-éčkového dvouválce používaného v mnoha čoprkrujzerech je to obzvlášť důležité.

Vzduchem se totiž u motorek nejlíp uchladí boxer (podobně jako hvězdicový motor třeba u letadel), trochu hůř jednoválcový motor a řadový příčně uložený dvouválec, ještě hůř řadový příčně uloźený čtyřválec (samy o sobě hůře chladitelné vnitřní dva válce s menší ochlazovanou plochou jsou navíc ještě v úplavu za předním kolem) a úplně nejhůř se vzduchem chladí právě V-éčkové dvouválce, kde zadní válec je stíněn předním a je ochlazován výrazně míň, a u některých typů chronicky dochází k jeho přehříváni.

Z tohoto čistě technického pohledu je právě u V-éčkového motoru žádoucí účinné chlazení kapalinou, přestože někteří pravověrní čopráci vodníka zavrhují.

Motocykl i jezdec je za účinné a spolehlivé chlazení motoru Shadowky za všech okolností, i při popojíždění v dopravních zácpách a za extrémních veder, myslím velmi vděčný. Běh motoru v režimu relativně stabilní a zároveň optimální provozní teploty je mu jenom ku prospěchu i z hlediska životnosti.

__

U Shadowky VT750 je chladič velmi nenápadný:



...je "ukryt" mezi trubkama rámu, a třeba z boku není vůbec vidět, a i z jiného pohledu skoro neruší. Rozhodně tam není jako pěst na oko. To už je mnohdy více nápadný větší obdélníkový chladič oleje u výkonnějších vzducháčů...
 

[Dovi]

 
Já jsem sice staromilec, taky mám několik motorek vzducháčů (dnes už jenom jednoválce, dříve i dvouválcového boxera), a je to samozřejmě o starost míň - pokud se to vždycky uchladí a pokud to někdo neutaví v parném létě v koloně apod. Jenže zrovna u V-éčkového motoru, se zadním válcem v dokonalém zákrytu za předním válcem, je chlazení vzduchem na hraně, a někdy bohužel i za hranou.

A i proto jsem u Shadowky rád za to jejich vychytané honďácky SPOLEHLIVÉ vodní chlazení.
Ale nejenom proto - ať se to komu líbí nebo ne, neoddiskutovatelným faktem je, že on totiž ten spalovací motor chlazený kapalinou, a nezávisle na zatížení a teplotě okolního prostředí udržovaný v dost úzkém pásmu optimálních provozních teplot, je méně namáhán, lze u něj lépe vymezit optimální provozní vůle, a celkově má předpoklad delší životnosti.

Velmi kvalitní kapalinou chlazený motor v Hondě Shadow VT 750, po všech těch desetiletích evolučního vývoje, kdy postupně docházelo jen k dílčím změnám a vylepšováním (velkých nebylo třeba), se ukázal jako nadprůměrně spolehlivý, s dlouho životností, s velmi dobrým průběhem krouťáku a s enormě nízkou spotřebou paliva.

A ač to není vzducháč, ale vodník, tak se jedná o optimálně podkoňovaný (nevyhoněný) motor s výkonem cca 33,5 kW při objemu 750 ccm, takže litrový výkon tohoto motoru je pouhých 45 kW.

Pro představu - to by hypotetická a rovněž dvouválcová dváca (125 ccm) se stejným litrovým výkonem musela mít jenom 5 a půl kW výkonu, přitom to ale u 4T bývají cca 8 až 11 kW stroje.
A navíc namísto vyváženějšího a častěji pálícího dvouválce se ty dvácy až na výjimky dělají jenom jako jednobuchy, a vzhledem k jejich nic moc výkonu v poměru k hmotnosti motorky a jezdce jsou samozřejmě dost často honěné blízko svého maxima, a nezřídka i přetáčené.

A podobně na druhé straně spektra, třeba od objemu 600 ccm a výš, se dneska motocykové motory běžně chlubí ohromnými (několikanásobnými) litrovými výkony...

Čili při srovnání tohoto shadowáckého motoru, a navíc vodou účinně a optimálně chlazeného, s jinými výkonnějšími motory, a to dokonce i vzduchem chlazenými, je už i na tomto trochu vidět, proč je motor ve Shadowkách tak houževnatý, spolehlivý a dlouhodobě trvanlivý.

A motor je pořád srdcem každého motocyklu, od kterého se pak odvíjí klíčové vlastnosti každé mašiny a její celková oblíbenost.
 

[Dovi]

 
Na své původní Shadowce VT750C4 (cruiser už s kardanem, ale ještě s karburátorem) jsem měl před těmi 3 lety celkovou průměrnou spotřebu 3.41 l/100 km.

Teď na své současné a o půl generaci novější Shadowce Spiritce a rovněž 750ce (o něco málo lehčí chopper i nadále s kardanem, ale už se vstřikováním) mám při ježdění po prakticky stejných trasách zatím celkovou průměrnou spotřebu 3.13 l/100 km.

Jezdím po okreskách a přes vesnice a městečka svým zažitým plynulým a úsporným stylem bez prudkých akcelerací a zbytečných brždění, pokud možno v rámci rychlostních limitů, mimo obce většinou tak mezi 70 až 80 km/h na zatáčkovitých tratích. A jak se s Shadowkou Spiritkou postupně víc a víc seznamuju a už zase líp znám i rozložení kvaltů v převodovce a hlavně taky co motoru vyhovuje z hlediska vibrací a průběhu krouticího momentu, tak zatím poslední nádrž jsem vyjezdil (ne až do sucha) při až překvapivé a zatím rekordně nízké spotřebě paliva 2.98 l/100 km a při dlouhém dojezdu 455 km mezi dvěma dotankováními do standardní cca 14 litrové nádrže.

 


 
Je to dalším potvrzením (jedním z mnoha), že Honda tyto své legendární, už 30 let k dokonalosti evolučně vypiplávané V-éčkové motory fakt umí, a i spotřeba paliva u Shadowek VT750 je naprosto fantastická. A to nejenom z absolutního hlediska, ale i vzhledem k hmotnosti motocyklu a objemu motoru, ale i kvůli většímu profilu motorky včetně neforemných bočních brašen. A taky kvůli použití kardanu jakožto nejvíce ztrátového přenosu hnací síly z trojice motocyklových sekundárních převodů řemen-řetěz-kardan, navíc včetně dvojnásobné změny vektoru o 90° - na výstupu z převodovky a v hypoidním koncovém převodu.
 

[Dovi]

 
Začátečníci nebo noví zájemci o Shadowky se často ptají, v čem budou vstřiky lepší a jestli se vyplatí připlatit si za novější ročníky...

Startování bývá u nich zpravidla na brnknutí (a to i po delší odstávce po zimě, nebo za chladného rána apod.), odpadá sytič, odpadá pro někoho technicky složitější údržba karburátoru (čištění, seřizování, membrány, jehla, plovák atd.). Taky to na rozdíl od karbecu bez vzduchové váhy a managenentu jede pořád víceméně stejně dobře bez ohledu na atmosférický tlak (klesá výrazně s nadmořskou výškou), ale to se u nás v ČR prakticky neprojevuje.

Navíc bývá u vstřiků (obecně) trochu menší spotřeba paliva než s karbecem, ale u Shadowek 750 to až tak dramatické není - spotřeba paliva je u nich skvělá, nejenom u novější verze se vstřikem, ale i u seřízeného karbecu. Jinak u vstřikovače je při brždění motorem možno úplně zastavovat dodávku paliva (ne uživatelsky, ale pokud to tak výrobce nastavil), zatímco z karburátoru si válce pořád nasávají směs benzínu se vzduchem.

Co se případné ucukanosti týče, tak Shadowky VT 750 nejsou ucukané, krásně plynule reagují jak motory s karburátorem, tak se vstřikováním, aspoň podle mých zkušeností s oběma typy.

Horší nebo výrazně jiný zvuk to nemá, zvuk je prakticky stejný (karbec nebo vstřiky), a je to hlavně dáno stejnou konstrukcí V-éčkového motoru a jeho stejným objemem, airboxem a vzduchovým filtrem, a nejvýrazněji to svou konstrukcí ovlivňují výfuky (svody a koncovky).

Vstřiky jsou dneska jedny z nejspolehlivějších prvků, a u Hondy jsou extra spolehlivé - to už se spíš padesátkrát pokazí něco jiného u padesáti různých mašin, než u jedné Hondy vstřiky. Třeba i moderní automobily používají už dlouhá léta prakticky výhradně vstřikování a není to při normálních nájezdech (100, 200 tisíc km apod.) žádné jejich slabé místo. Trochu problémy mohou občas být u dieselů, ale tam je to zase jiná kapitola.
U těch našich kochacích mašin s nájezdama 2, 3, 5, někdo 10 nebo výjimečně i 15 a víc tisíc km ročně jsou ty vstřiky prakticky věčné, spolehlivé a bezúdržbové.

 


 


 


 

 

[Dovi]

 
Smazání příspěvku
Odesláno: čtv 19. zář 2013 16:11:14
Od: Admin
Komu: Dovi

Ahoj Dovi

Tvoje pojednání o VT 750 je fajn a přínosné. Díky za tvou práci, ale musím bohužel odstranit odstranit odkazy na manuály.
Manuály a jiná komplexní dokumentace je ke stažení v jiné části fora, do které mají přístup pouze členové klubu SHOC.
Kdokoliv si může tyto manuály a schémata na netu vyhledat, ale mít vše na jednom místě je zde výsadou členů klubu!!!

Díky za pochopení a respektování

Admin

___________________


Ahoj Admine,

pokud je členství v klubu SHOC zpoplatěno (asi ano), tak za to klub taky svým členům chce něco nabídnout.
A jestli tomu dobře rozumím, jednou z forem profitu členů z členství v klubu SHOC je přístup k návodům k jejich (Shadow) motocyklům.

Snad to chápu dobře, a protože jsem zde pouze hostem na foru, nikoliv platícím členem SHOC, plně respektuji danou "firemní politiku" SHOC.

A proto na smazání jednoho svého příspěvku (byť obecně ano, ale nikoliv pro všechny prospěšného) nebudu reagovat zhrzeně, bouchat za sebou dveřmi nebo dokonce po straně SHOC pomlouvat. Naopak napříště na to budu myslet a konat tak, aby mi nebyly mazány příspěvky, které jsem sice psal v dobré víře se snahou pomoci, ale které jsou v rozporu se zájmy nebo stanovami SHOC.

Takže OK

Zdraví
Dovi
 

[popinjay]

radsej ti pisem PM.

[Admin]

Ahoj Dovi.

Ano, jsme občanské sdružení a členové platí členské příspěvky, ale věř mi, že klub ani zdaleka není jen o penězích, ale o přátelství a vzájemné pomoci.
Je to tak jak píšeš. Jedním z profitů členské základny je například i tzv. "mít vše na jednom místě".
Jedná se hlavně o uživatelské, servisní a specializované manuály, komplexní výkresové dokumentace, knihy, speciální dokumenty.

Ještě jednou ti děkuji za tvou práci (ikdyž v tomoto ohledu trochu nevděčnou) a pochopení věci.
Budeme se tešit na další tvé příspěvky

Admin

[Dovi]

 
Poznámka k těm plastům použitých na Shadowkách:

Není to žádný křehnoucí čínský kelímek na jogurt s odlupující se barvou, ale japonská kvalita, která ani časem nijak pozorovatelně nedegraduje. Třeba ty blatníky jsou pak lehčí a nerezavějí, a stejně nakonec o těch plastech vlastně člověk vůbec ani neví, pokud si někde na diskusním foru nepřečte nějaký ten hanlivý komentář od některého diskutujícího kolegy.

_____


Co se objemu, průběhu krouticího momentu a výkonu motoru týče, je silně individuální, co komu nejlépe vyhovuje. Každý člověk preferuje něco jiného.

Já třeba šel postupně cestou nahoru, asi abych o nic nepřišel, a pak zase dolu, protože jsem si ověřil, že výkon a rychlost motocyklu není pro mne to nejdůležitější. A takových lidí, kterým bohatě stačí solidní mírně podlitrový čoprkrujzr jako je např. Honda Shadow VT750, je víc - stačí se zorientovat třeba zde v SHOC nebo jinde. V těchto komunitách je dost lidí ve věku zhruba od 30 do 70 let, kteří by tu svoji 750ku neměnili, a to i přesto, že se občas přesunují i po evropských dálnicích.

Řekl bych, že pokud člověk nejezdí pořád jenom ve dvou a nabalený jak na cestu kolem světa, tak těch cca 50 koní je u tohoto relativně ještě lehkého čoprkrujzeru dostačujících. A pro lidi kochacího typu (jako je i moje maličkost) je výkonově tato 750ka dokonce optimální, a zvlášt na ty naše rozbité okresní i státní silnice.

On totiž takovýto lehčí stroj s podlitrovým motorem má samozřejmě kromě některých nevýhod zase i spoustu výhod, kromě jiného jak v manipulovatelnosti na místě a v ovladatelnosti za jízdy, tak v pořizovacích i v provozních nákladech (palivo, olej, obutí atd.).
 

[Dovi]

 
Jsem si vědom svého poněkud jednostranného pohledu, i toho, že mohu být (a asi taky jsem) trochu zaujatý - po dřívějších, nedávných i současných zkušenostech pozitivně zaujatý.

Tato shadowácká 750ka je totiž už moje třetí; tu první jsem bohužel dal z nerozumu pryč a celé ty roky potom jsem toho prodeje nepřestal litovat, pošilhával jsem pak vedle nějaké další VT750 i po starší nadlitrové Shadowce (VT1100) - koupě krásného kousku od seriozního majitele byla už na spadnutí, ale ztroskotalo to jednak na rodině a posléze i na tehdejší momentální nedostupnosti zejména zimního ustájení dalšího motocyklu v optimálních podmínkách.

Definitivním impulzem se v poslední etapě ukázalo být naléhání mého švagra i s chotí, abych si zase po letech nějakého čoprkrujzra pořídil a mohl tak šváru doprovázet kvůli bezpečnějšímu ježdění v jeho motorkářských začátcích. Proto jsem nakonec přepustil do dobrých rukou své zánovní sotva zajeté enduro, švára mi přidal peníze respektive koupil pro mne černou Spiritku a začali jsme jezdit ve dvou. Jenže Spiritka se mu zamlouvala mnohem líp než jeho nadlitrový Dragstar, líbila se mu čím dál víc, chtěl to vzájemně čenžnout, já nechtěl, ale on furt že jo, takže sehnal jsem pak od slušného a prvního majitele ještě i zánovní vystrojenou stříbrnou Spiritku, která mi nakonec po určitých mezirodinných peripetiích nyní už definitivně říká pane. A u které už doufám neudělám znovu tu stejnou chybu, že bych takovýto stroj neprozřetelně zase někdy pustil do světa.

Mezitím a souběžně sice ještě byly a jsou i jiné mašiny, ale toto je asi tak ve zkratce stručná historie mého hledání, ztrácení a opětovného nalézání Hondy VT750 Shadow (Spirit) a objevování jejích předností.

Tolik snad na vysvětlenou ohledně mého fandovství až zaujetí pro Hondu VT750 Shadow (Spirit).
 

[Dovi]

 
Takže aby to nebylo pouze jednostranné horování pro čopra nebo cruisera, následující příspěvek je určen hlavně pro začátečníky a vážnější zájemce, kteří na čoprkrujzeru ještě nikdy nejeli, a pokud na něm seděli, tak jen zkusmo nasucho v motosalonu, na výstavě nebo na srazu či na benzínce, kde jim to umožnil ochotný majitel.
Jestli ještě nemáte skoro žádné zkušenosti a jako o své první jen trochu větší motorce uvažujete právě o čoprkrujzeru (a myslím tím o jakémkoliv čopru nebo cruiseru, ne jenom o zde diskutovaném typu), pak vězte, že čopr nebo cruiser je pro samotný začátek jeden z nejméně vhodných typů pro výuku jízdy na motocyklu nebo pro její další zdokonalování po získání Á-čkového řidičáku.

Jako žádná věc na světě, ani vlastnosti čoprkrujzru nejsou jenom černobílé, takže kromě mnoha výhod a hezkých zážitků v jeho sedle k němu bohužel patří i množství nevýhod. Zkušení majitelé čoprkrujzrů se s nimi už dávno nějak popasovali a berou je jako nutnou daň (něco za něco), ale právě proto je myslím si férové zvláště začínajícím zájemcům nic nepřikrašlovat a upozornit je na možná úskalí, se kterými je dobré počítat, aby pak člověk nebyl rozčarován nebo zklamán. To by kromě ztráty iluzí vedlo i k finančním ztrátám při prodeji nevhodného, respektive neuváženě pořízeného stroje.
 

[Dovi]

 
Nuže tedy, čoprkrujzr (zejména ve srovnání s mnoha jinými typy motocyklů):

- bývá relativně drahý (neplatí vždycky)

- je těžký až velmi těžký, ale zase na rozdíl třeba od velkého, těžkého a vysokého cestovního endura bývá jeho zhoršená ovladatelnost na místě trochu kompenzována velmi nízkou výškou sedla a celkově nižší polohou těžiště čoprkrujzru

- bývá na svůj objem motoru pomalejší (neplatí u powercruiserů)

- jeho brzdný účinek nebývá nijak úchvatný, a to nejenom vlivem použitých brzd a jejich dimenzování spíš pro pohodovou kochací jízdu, ale i vlivem geometrie motocyklu a velikosti a šířky kol.

- má obecně spíš horší podvozek s poměrně malými zdvihy, zřejmě nejhorší ze všech běžných typů motocyklů. Na mnohé rozbité české silnice (bohužel nejenom nižších kategorií) je čoprkrujzr svým projevem typu "skákající koza" jeden z těch méně vhodných druhů motocyklů - na rozdíl třeba od cestovních endur, která mnohem lépe žehlí i větší nerovnosti.

- přední vidlice bývá více předkopnutá, kromě jiného se to (spolu s nadprůměrně velkým rozvorem) projevuje mnohem větším poloměrem otáčení než u ostatních typů motocyklů. To samozřejmě nevadí při jízdě po dálnici nebo kvalitních státních silnicích, ale na malých kruhových objezdech to nezřídka nutí podřadit z nejvyššího kvaltu až na jedničku a věnovat vykroužení poměrně malého poloměru plnou pozornost. Otáčení motocyklu na úzké okresce nebo na nějaké příjezdové cestě o šířce jednoho pruhu bývá docela riskantní úkon obdobný otáčení náklaďáku nebo autobusu, zvlášť u těžkého čoprkrujzru bez zpátečky nebo dokonce je-li silnice v náklonu nebo ve stoupání.

- řízení u mnoha typů čoprkrujzrů má tendenci se tzv. zavírat respektive "navrhovat zkratku" přes zatáčku - typicky při rozjezdu na křižovatce do odbočky nebo při pomalé jízdě s menším průměrem zatáčky. Zkušený čoprák s tím už počítá, ale začátečníka to může nemile překvapit a lehce může zazmatkovat a mašinu položit.

- malá světlá výška (zhruba okolo pouhých 10 cm u zatíženého motocyklu) může omezovat motocykl při opuštění kvalitní silnice, třeba při parkování na motosrazech s příjezdem po jinak lehce sjízdné (docela rovné) polní nebo lesní cestě, nebo i při vjezdu do garáže s příčným prahem apod.

- posez na něm má svá specifika vedoucí k ohnutému hřbetu (ala kovboj na Divokém Západě) a případným pozdějším problémům s páteří, plotýnkama apod.

- nohy na stupačkách, plotnách nebo předkopech jsou extrémně vepředu a dolní končetiny tak vůbec nepomáhají páteři v odlehčení trupu; nejcitelnější je to při přejezdu nerovností.

- množství chromovaných prvků na čoprkrujzrech klade větší finanční a hlavně časové nároky na běžnou údržbu před jízdou a hlavně po jízdě. Vlastnictví nablýskaného načančaného čoprkrujzru vede pak kromě jiného obecně i k tomu, že čorpák si 5x rozmyslí, jestli má vůbec cenu vyjet při jen trochu nejisté předpovědi počasí, zatímco třeba jezdec na enduru nebo na motardu toto prakticky neřeší a sedne na mašinu, když má čas a chuť.

- jakýkoliv motocykl je žádoucí garážovat, nenechávat ho stát delší dobu pod širým nebem někde na ulici apod., a u čoprkrujzru je toto v podstatě nutnost. Kdo nemá možnost čoprkrujzra někam uschovat a na noc zamknout, bude v našich zeměpisných šířkách dříve či později tvrdě vyléčen ze svého optimismu. Nemusí dojít hned přímo ke krádeži celého motocyklu, ale k postupnému očesávání stroje o cenné doplňky nebo ze závisti či z pomsty za hlukovou kulisu k jeho poškozování, sypání písku do motorového oleje, propíchávání pneumatik, skopnutí motorky na zem apod.

___

Snažil jsem se hodit poctivě ty nevýhody na papír aspoň bodově; bude-li zájem, lze se k nim vrátit podrobněji.

Záměrně pomíjím takové ty subjektivní pro někoho výhody, pro jiného nevýhody, které nezřídka čopry, krujzery a jejich majitele provázejí, jako např. buďto jen deklarovaný nebo i skutečně žitý životní styl, vzhled jezdce (kůže, třásně, cvočky, ale i potetovaná těla, lebky a smrtky, helmy s rohama apod.), chlastací víkendové srazy, jízdy v kolonách, kdy ostatní jinak naladění účastníci provozu skřípou zubama, nemohouce sunoucí se nekonečnou kolonu bezpečně předjet, v některých zemích a lokalitách dokonce automatické spojování si pojmu jezdec na čopru s agresivnějšími motogangy atd.

Zmiňoval jsem pouze objektivně dané nevýhody, na kterých by se asi shodla většina majitelů čoprkrujzrů, kdyby na ně chtěla začátečníky v rámci kolegiality předem upozornit. A pokud jsem něco důležitého opomenul, budu samozřejmě rád za doplnění.
 

[Dovi]

 
Co se týče ergonomie posezu, jízdního projevu a celkově ovladatelnosti Hondy Shadow Spirit VT750, je dobré hlavně začátečníky upozornit, že stejně jako i u většiny jiných čoprů a krujzerů jsou tyto vlastnosti výrazně odlišné od ostatních běžných typů motocyklů.
 

 
Honda VT 750 Shadow Spirit:


 

 
Honda VT1100 Shadow:


 

 
A pro velikostní srovnání ještě ukázka oblíbeného mrňouse mezi čopry:


 

 
Pozn.:

Srovnávací obrázky byly vyhotoveny pro "defaultní velikost jezdce":
- výška jezdce 183 cm
- délka nohou k rozkroku 82 cm

[Dovi]

 
Všechny "ostatní" typy motocyklů (např. níže uvedená velká i malá endura, motard, retronaháče, cestovní polokapotáže, naháče apod., které jsem měl v posledních letech možnost jezdit nebo aspoň vyzkoušet), které jsou jinak svým určením, hmotností, jízdními výkony, cenou atd. navzájem samozřejmě velmi odlišné, jsou si však zároveň paradoxně stále velmi blízké při jejich srovnání s ergonomií a jízdním projevem čoprkrujzrů.

 


























 
Např. i výše uvedená lehká dváca Honda CBF125, výkonné endurko/motard Yamaha WR250R/X i čtvrt tuny těžké cestovní enduro BMW R1100GS, kteréžto stroje znám velmi dobře i z jejich dlouhodobého užívání, mají svým projevem a ovládáním k sobě navzájem o dost blíž než kterýkoliv z těchto strojů k čoprkrujzrům.

 
Pozn.:

Srovnávací obrázky byly vyhotoveny pro "defaultní velikost jezdce":
- výška jezdce 183 cm
- délka nohou k rozkroku 82 cm


 

[Dovi]

Omlouvám se za chybu ohledně zmínky o údajné USD vidlici, na kterou mě upozornil uživatel JohnnyS08 z fora na Motorkářích.

Protože krujzra VT 750 Shadow již nemám, ověřil jsem si to nyní v servisním manuálu na rozkreslené sestavě přední vidlice cruisera VT750 Shadow, a je to zcela jasné. Ty vidle u Shadow a Shadow Spirit jsou prakticky stejné, akorát aby to k (vzhledově) masivnějšímu krujzru designově lépe pasovalo, má i vidlici (aspoň) vzhledově masivnější, a s kovovým překrytem to pak na první pohled může vypadat jako USDčko. Ale za oponou je to klasický teleskop "tyče nahoře, trubky dole".

Takže ještě jednou se omlouvám - jednak jsem se blamoval s domněnkou, že vidle u cruisera a čopra VT750 jsou jiné i v principu (nejen vzhledově), a aby toho nebylo málo, ještě ke všemu jsem pak v tom popisu vzájemně prohodil krujzra s čoprem.

A Johnnymu upřímné díky!